Vítám vás

na největším českém FanBlogu o celé sérii RPG Gothic.Sekce jednotlivých dílů jsou oddělené velkým nadpisem.Pokud nevíte jak se zde pohybovat přečtěte si prosím návod stránek.Hledejte informace,hlasujte v Anketách,nebo pište své připomínky,názory,dotazy do návštěvní knihy.
Děkuji

Ur-Krosh (část 1.)

8. července 2009 v 10:20 | zveřejnil: guma_panuje Dílo: Holy.day |  Povídky

Ur-Krosh

(část 1.)
Rodiče mi dali jméno Ur-Krosh, nedokážu si již ovšem vybavit, co to jméno v naší řeči znamená, protože jsem již starý, paměť mi neslouží a můj dlouhý život se chýlí ke konci.
Nicméně si vzpomínám na všechny ty události, jako by se staly teprve včera. Je pravda, že jsme ty kruté, chytré opice - Krvežíznivé, nikdy neměli rádi. A měli jsme k tomu vskutku spoustu důvodů. Již od nepaměti nás každoročně napadali, vraždili naše ženy a děti a ty z nás, kteří se statečně nebránili a nezemřeli hrdinnou smrtí, vzali s sebou, aby jim sloužili jako otroci. Těch samozřejmě nelituji, protože něco takového se stane jen zbabělcům. Kdysi dávno jsem od jednoho starého šamana slyšel, že si ty bestie prý říkají "šlo-věk" a nás nazývají "skřet", nebo tak nějak, ačkoliv netuším, kde na to přišel. Nicméně vím, že kultura Krvežíznivých je velmi stará - samozřejmě ne starší než naše. Prý i mají stejně jako my vlastní řeč a mnoho bohů, ke kterým se modlí. Jejich města jsou postavena z kamene a ze dřeva a jsou prý veliká a krásná. Podle našich zvědů jsou dokonce vyspělejší než my, ačkoliv tomu samozřejmě nevěřím.

Co ale vím s jistotou je, že v dobách mého mládí měli krále, který se jmenoval Rhobar. Nenajdete v naší vesnici nikoho, kdo by nebyl přesvědčený, že to byl ten nejkrutější Krvežíznivý, jakého kdy tato země poznala. Netuším, jaký k tomu měl důvod, ale nejspíše se tehdy rozhodl, že zničí naši vesnici, a i všechny naše vesnice v okolí a nejspíš chtěl naši rasu úplně zlikvidovat. Tak byl krutý, ačkoliv k tomu neměl žádný důvod, protože my odjakživa milujeme jen zvířata, květiny, zurčící potůčky, chladná jezera, zkrátka přírodu. Máme k ní silné pouto a jen občas vedeme krátká tažení proti Krvežíznivým, když nás k tomu donutí hlad. Na tom ovšem není nic špatného a je to naprosto přirozené.

Od té doby již dvacetkrát pokryla lehká bílá hmota vzdálené vrcholky Hromových hor. Byl jsem tehdy šťastný a zamilovaný mladík. Nic mi nechybělo, neznal jsem ještě útrapy války, nepoznal jsem doposud hlad, mor a mučení. Šel jsem klikatou cestičkou, která vedla vzhůru na vrchol pahorku, k chatrči, kde bydlela moje milovaná Or-Gersha. Byl to nejšťastnější den mého krátkého života, protože jsem se jí chystal nabídnout, aby navždy žila se mnou v mé chýši. Ta byla již volná, protože své staré rodiče jsem zabil a jejich kůže použil jako koberce, jak velí náš dávný zvyk. Rozhodl jsem se, že cestou mé milované natrhám polní kvítí, abych jí udělal radost. Když jsem se s kyticí v náručí dorazil na dvě stě kroků od chatrče Or-Gershy, náhle jsem se prudce zastavil. Měl jsem divný pocit. Cítil jsem pach, který bych tu rozhodně nečekal. Nemohl jsem se zmýlit. Opravdu jsem ucítil hořící dřevo a slámu a ke své hrůze i pach spáleného masa, o které maso ale šlo, jsem nedokázal v té chvíli poznat. Dostal jsem ale hroznou předtuchu. V tom okamžiku jsem uslyšel prudký výkřik mé milované, náhle přerušený dutým nárazem. Okamžitě jsem se rozběhl tím směrem. Cestou jsem slyšel krutý smích. Ten zvuk si budu pamatovat až do smrti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jaké je vaše nejoblíbenější NPC?

Xardas 16.9% (191)
Diego 29.9% (339)
Gorn 14.2% (161)
Lester 8.7% (99)
Milten 12.3% (139)
Lee 8.4% (95)
Cor Angar 9.5% (108)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Tento web je věnován všem dílům Gothicu: